Slovinci, národ básník?
reklama
vytisknout
e-mailem
na mobil
reklama
Praha František Benhart (1924) je nejvýrazn?jším p?ekladatelem slovinské literatury u nás. Od roku 1957, kdy mu vyšel první p?eklad, p?evedl do ?eštiny p?es 70 knih prózy a poezie v?etn? d?l nejproslulejšího tamního spisovatele Draga Jan?ara. Ten bude, stejn? jako dalších 19 slovinských autor?, ve dnech 5.-8. kv?tna v Praze hostem knižního veletrhu Sv?t knihy.
* Pro? práv? Slovinsko?
Roku 1939 jsem jako patnáctiletý chlapec s dalšími ?echy utíkal z Podkarpatské Rusi do ?ech p?es Rumunsko a Jugoslávii. Trvalo to jedenáct dní a v Mariboru došlo k velké slovinsko-?eské manifestaci Slovanstva. Tam jsem dostal tiskoviny o Mariboru a okolí ve slovinštin?, chorvatštin? a ?eštin?. Prospekt jsem si pro?ítal znovu a znovu a rozhodl jsem se, že po válce budu studovat slovinštinu. Což jsem roku 1945 ud?lal, o rok pozd?ji jsem do Slovinska vyjel na stipendium ministerstva školství. To už jsem Slovinsku propadl natrvalo: šlo zprvu o lásku k zemi, literatura p?išla až pozd?ji.
* ?ím vás oslovila?
Slovinská poezie je jedine?ná: nejen pro množství básník?, ale i pro jejich rozdílnost. Ve sv?t? snad není jiná zem?, která by m?la poezii tak bohatou na individuality. Pokud jde o prózu, uchvátili m? jednotliví auto?i jako Beno Zupan?i? nebo Drago Jan?ar. To je autor, který m? ud?lal jako p?ekladatele prózy, literatura v postav? Draga Jan?ara m? fascinovala a fascinuje.
* Pro? je literatura pro Slovince tak d?ležitá?
Literatura si v 19. století uv?domila, že její povinnost je nejen bavit a d?lat um?ní, ale i bojovat. Aby malá zem? ohrožovaná tlaky italskými, n?meckými a ma?arskými p?ežila. Literatura tam má i dnes obrovský význam, díky ní se ve sv?t? ví, že Slovinsko není Slovensko ani Slavonie. V roce 1986 Slovinci založili mezinárodní setkání spisovatel?Vilenica a tamní PEN klub je snad nejpiln?jší ze všech na sv?t?. Podobné akce umož?uje p?edevším úžasná ochota slovinských lidí a podnik?, kte?í je finan?n? podporují. To je málokde ve sv?t?. Slovinci p?ežili jako stát i jako národ díky literatu?e a dnes jí to oplácejí - národ je literárn? uv?dom?lý, uv?dom?lejší než ?eský.
* Platí to skute?n? dodneška?
Ano. I když v 60. letech vystoupili auto?i jako Veno Taufer nebo pozd?ji Tomaž Šalamun s požadavkem, že literatura by m?la kone?n? být jen literaturou, a ne "služebným orgánem". Literatura je proto dnes rozr?zn?ná: vedle mladých autor? p?etrvávají i ti, kte?í ctí tradici a jsou spjati se spole?enskou skute?ností. Kup?íkladu Tone Pav?ek, básník, obrovský talent, který se nikdy nedokázal a ani necht?l odtrhnout od svého rodu, od svého Dole?ska.
* Tím jsme se dostali k dalšímu rysu slovinské literatury, spojení s místem, regionem...
Slovinsko je malé, ale má r?zné kouty a zem?. Mluvil jsem o Dole?sku, druhá zem? je Gore?sko, pak je tam Notra?sko, P?ímo?í, Štýrsko, Zámu?í. Všechny tyhle zemi?ky mají své charakteristické rysy, které se projevují i v jazyce. Když se sejde vesni?an ze Zámu?í, tedy od ma?arských hranic, s vesni?anem z P?ímo?í, tedy od italských hranic, sotva si rozum?jí. I u sou?asných autor? je ?asto znát jejich p?vod. Silná je však i skupina autor?, kte?í žijí za hranicemi Slovinska a píší slovinsky - hlavn? v rakouských Korutanech nebo v Terstu. Jako jsme my svého ?asu m?li hodn? spisovatel? v zahrani?í mezi emigranty, mají Slovinci své, a ne lecjaké, autory t?sn? za hranicemi zem? - nežije se jim ovšem lehce.
* Jak se liší slovinská literatura od ?eské?
Slovinská literatura je více poznamenána minulostí, bojem o národní sebezáchovu a celkov? je mnohem vážn?jší. Katolicismus tam má hlubší ko?eny než u nás. Naše švejkovství je Slovinc?m dost cizí, nap?íklad hrabalovská literatura jim dlouho nesed?la. V roce 1965 jsme v m?sí?níku Sodobnost poprvé p?edstavili Hrabala, ale trvalo dlouho, než mu Slovinci p?išli na chu?. Ješt? v 80. letech byl pro n? nep?íliš zajímavý. Slovinci prost? nemají sklon k šaškovskému p?ístupu k problém?m a je to znát i v literatu?e. Také jejich humoristická díla jsou nep?íliš po?etná. Málo platné - pro sv?t jsou Slovinci p?edevším národem básník?.
* Jak je obecn? ?eská literatura ve Slovinsku p?ijímána?
V 70. a 80. letech m?li Slovinci nejv?tší zájem o autory, kte?í nežili doma: Milana Kunderu, Josefa Škvoreckého. Ladislav Fuks ve slovinštin? vyšel, ale s obtížemi. U slovinské kritiky a literární obce v?bec p?evládala od 70. let ned?v?ra k ?eské literatu?e. Dnes se dá ?íct, že Slovinci jsou obeznámeni s ?eskou literaturou daleko mén? než ?eši se slovinskou. To se v poslední dob? zlepšuje, protože na obou stranách jsou mladí, talentovaní lidé, kte?í navazují osobní kontakty a navzájem se informují.
Foto popis| FRANTIŠEK BENHART (1924). P?ekladatel ze slovinštiny a literární kritik, do slovinštiny uvedl nap?íklad Bohumila Hrabala a p?eložil moderní ?eskou poezii.
Autor: ALICE HORÁ?KOVÁ
Neueste Kommentare