Pekárková, Iva

Prozaička a publicistka Iva Pekárková se narodila 15. února 1963 v Praze. Studovala mikrobiologii a virologii na Přírodovědecké fakultě University Karlovy, před dokončením studií roku 1985 odešla do exilu. Žila v USA, kde byla zaměstnána mimo jiné jako sociální pracovnice, číšnice a taxikářka. Od roku 1997 žije v Praze a věnuje se literatuře, publicistice a překladu.

Snad ani literární detektivové už nevypátrají text autorčina strojopisného debutu Heslo double-sex, orwellovské historie z prostředí totalitního státu, v němž se ze všech obyvatel stanou – v zájmu hesla o všeobecné rovnosti – hermafrodité. A tak se prvotinou Ivy Pekárkové stal až v bostonském exilu napsaný příběh Péra a perutě, vylíčení životní křižovatky české dívky, která se v touze po osobné nezávislosti a ze vzdoru vůči režimu reálného socialismu zvolí osud dálniční prostitutky. Veskrze dokumentární charakter má spisovatelčina autobiografická próza Kulatý svět, kde popisuje své drastické zážitky z uprchlického tábora v rakouském Traiskirchenu, plném příslušníků etnických menšin a lidí bez domova. V průběhu exilu ve Spojených státech si autorka našla své téma a svůj typ protagonisty: nonkonformní mladou ženu, která se z počátku i z politických důvodů chce vymanit z dosavadního provinčního časoprostoru svého života a spatřuje nový ideál v ztotožnění se s pulsem severoamerických megapolis. Toto krédo je ale spjato i s protestem proti establishmentu a se zájmem o životní filosofii i faktická dramata lidí ze „dna“ společnosti. To vše spisovatelka demonstrovala v knize Dej mi ty prachy, která je i typem sociografické analýzy reprezentantů jednotlivých etnik a zároveň pokusem o „ženskou“ interpretaci epiky moderních dějin. Toto téma Pekárková do určité míry promítla i do románu Gang zjizvených, původně napsaném anglicky pod názvem The Scarz. V něm obecnou exulantskou problematiku plnou drastických i bizarních scén (s tezí, že ztráta domova poznamenává lidský život navěky a vtiskuje mu zlověstné a prokleté znamení) zasazuje do dobrodružného syžetu cestování „na útěku“ a posléze do věnce epizod ze života v USA. „Zdobrodružnění“ příběhu signalizuje autorčin příklon k postmodernímu pojetí narace, zároveň však tento postup vede k určitému ochromení erbovního principu dokumentarizace a přiblížení reality, který zpravidla tvoří osu knížek Ivy Pekárkové. Nejvíce je toto zaměření zřetelné v závěrečné knize jejího volného severoamerického triptychu, v próze Můj I. Q., situované do prostředí sociálně a etnicky degradovaných komunit. Soužití bílé Evropanky s portorikánským míšencem má sice nádech erotické romance, nicméně vzhledem k jejich zásadní odlišnosti může jít pouze o záležitost krátkodobou a pomíjivou. Oba hrdinové jsou přespříliš jiní a přes veškerou touhu splynout v harmonický celek svou rozdílnost nejsou schopni překonat. Moudrost a primitivnost může mít k sobě zdánlivě velice blízko, zejména v první fázi partnerského vztahu, pokaždé se však postupně dostavují nepřekonatelné kulturní rozdíly, které znemožňují iluzi o možné vzájemné komunikaci, zbavené v citové rovině všech „tradičních“ hodnotových škál. Jednou z nejzdařilejších knih Ivy Pekárkové se stal její „indický“ cestopis Do Indie kam jinam, v němž vylíčila své dojmy z druhé návštěvy této starobylé civilizace, respektive stavu země, která na dědictví této starobylé civilizace Předního Východu navazuje. Vyhýbá se tu často již zcela zprofanovanému a především nepoučenému mudrování nad hinduismem nebo buddhismem, nemedituje o duchovnu a duševnu, zato podrobně popisuje své konkrétní zážitky. A to včetně těch, jimž se pisatelé cestopisů raději decentně vyhýbají. Rovněž díky této otevřenosti její svědectví vyznívá o to přesvědčivěji. Během svého putování se Pekárková dostává až do regionu, jejž sami Indové označují jako „konec obyvatelného světa“ – a vše, co se odehrává mimo hranice obyvatelného světa, bývá zpravidla neuvěřitelné. Takhle vyznívá i autorčino cestopisné vyprávění, které neotřelým způsobem rozhojňuje dlouhou řadu románových či reportážních zachycení „cesty do Indie“ ve světové literatuře. (vn)

Quelle: Portal České literatury

Siehe auch

Personaldaten

Frau Pekárková, Iva
Ort: Praha
Tätigkeit:
Telephonnummer :
Handynummer:
Fax:
E-Mail: ivapekarkova@yahoo.com
Geburtsdatum: 1963-02-15
Geburtsort:
Todesdatum:
Todesort:
Land: