Smrt nebudeš se báti

Kniha o Petru Léblovi (1965-1999), na které autorka pracovala několik let, je pokusem o svébytnou monografii divadelního režiséra, scénografa, herce, někdejšího uměleckého šéfa Divadla Na zábradlí. Současně je však pokusem o zmapování života jednoho nešťastného mladého muže a doby, v níž žil. Kniha je tak nejen příběhem Léblovy divadelní práce: zachycuje proměny dobového vnímání divadla a umění v širším kontextu, ale je také kronikou přelomu dvacátého a jednadvacátého století. Doby, která Lébla katapultovala na výsluní. Denemarková si však klade i otázku, zda nešlo jen o „nafouklou bublinu", která se objevila po pustých a ideologicky nekompromisně utvářených letech, či zda cosi podstatného z Léblova kontroverzního způsobu práce přetrvalo dodnes. Nevyhýbá se ani extrémní tezi, zda Léblova výrazná a nepolapitelná „image" nebyla „pozoruhodnější" než dílo samo.

Radka Denemarková (nar. 1968) spisovatelka, scenáristka, překladatelka, dramaturgyně, literární historička. Vystudovala Filozofickou fakultu UK (germanistika-bohemistika), roku 1997 získala doktorát. Působila jako vědecká pracovnice Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR, též jako lektorka a dramaturgyně v pražském Divadle Na zábradlí. Publikovala monografii divadelního a filmového režiséra Evalda Schorma Sám sobě nepřítelem (1998), redigovala sborník Zlatá šedesátá (2000), je autorkou studie Ohlédnutí za Milenou Honzíkovou (in: Dopis zmizelému, 2003), románů A já pořád kdo to tluče (2005; maďarsky, bulharsky) a Peníze od Hitlera (2006; polsky, německy, anglicky, slovinsky, maďarsky, bulharsky). Nominována byla na Cenu Alfréda Radoka (2003), v roce 2007 získal její druhý román Cenu Magnesia Litera za nejlepší prózu roku. Překládá z němčiny, zejména studie a divadelní hry. Scenáristicky se podílela na televizních dokumentech o význačných osobnostech (Evald Schorm, Alfréd Radok, Emil František Burian, Jindřich Honzl, František Tröster, Bohuslav Reynek, Jiří Voskovec, Jan Werich, Jaroslav Ježek). Články, recenze a studie publikuje například ve Tvaru, České literatuře, Lidových a Hospodářských novinách.

V roce 2007 pobývala na tvůrčím stipendiu ve Wiesbadenu, v roce 2008 v Berlíně. Žije v Praze. Radostně.