Libuše Heczková schreibt über Annalisa Cosentino

Libuše Heczková píše o Annalise Cosentino (18. 6. 2014)

Nové echo je věnováno narozeninám italské bohemistky Annalisy Cosentino (19. 6. 1964). Libuše Heczková píše: „Během let, která Annalisu Cosentino znám, je mi stále zřejmější, jak vzácné je její pojetí bohemistiky jako svého druhu služby spojené s vírou ve smysluplnost rozvíjet zdánlivě marginální obor. Nikdy si nevytvářela z bohemistiky svůj pašalík a nebudovala v něm jen svoji kariéru. Stejně jako řada dalších bohemistů se střetávala s nutností dostát různorodým a nespojitým úkolům, neuzavírala se do parciálních témat, a snažila se naopak jim dostát odborně a lidsky a zachovat si přitom svobodu práce, svobodu názoru a vědeckou odpovědnost, zdrženlivost a údiv.“

Hančovy další Události (16. 6. 2014)

Jako faksimile rukou psaného a osobními archiváliemi, výstřižky z novin a dobovými dotazníky kolážovaného sešitu z roku 1962 vydává Knihovna Václava Havla publikaci Jana Hanče, nazvanou – podobně jako autorova básnická sbírka z roku 1948 a další rukopisné sešity – Události. „Kvůli technické náročnosti možného vydání zůstával sešit trochu stranou dlouholetých pokusů o zveřejnění. V závěru nakladatelského návrhu z listopadu 1969 zdůrazňoval Jan Lopatka otázku ‚vztahu sazby textu a štočků z vlepovaných reálií, takového vztahu, který by nahradil původní napětí autorova rukopisu a těchto reálií‘. I z takového návrhu přirozeně po roce 1970 sešlo. Sešit pak čekal na vydání déle než ostatní Hančovy texty, ale nakonec se nemuselo nahrazovat nic: v roce 1994 ho černobíle a zmenšený na 70 procent fotograficky reprodukovala Revolver Revue ve svém 26. čísle, věnovaném mj. dalším textům Jana Hanče a osobnosti Jana Lopatky. Po dalších téměř dvaceti letech vycházejí tyto kolážované Události v originálním formátu s přepisem autorského rukopisu,“ píše editor v průvodním textu.

Luboš Merhaut píše o monografii Féliciena Ropse (11. 6. 2014)

Nové echo přibližuje práci Barbory Půtové o životě a díle belgického grafika, kreslíře, malíře a ilustrátora (1833–1898), „jenž na přelomu 19. a 20. století významně ovlivnil rovněž vyhraněné polohy českého modernismu. Autorka se opakovaně hlásí k inspiraci přednáškami a postupy svého učitele Petra Wittlicha. ... Velkoryse vypravená publikace (grafická úprava Jan d’Nan) přináší vedle množství kvalitních reprodukcí vskutku systematicky rozvržený výklad, který podrobně v chronologii prozkoumává život a tvorbu Féliciena Ropse. Autorka vychází ze studia bohaté, zvláště francouzské ropsovské literatury i z vlastní zkušenosti. Spoléhá zejména na jistoty evidence a popisu, postupuje od dětství a mládí a počátků umělecké tvorby, osvětluje Ropsovo působení v Bruselu a posléze v Paříži, věnuje se jeho tvorbě časopisecké, společensko-kritickým a politickým karikaturám, jeho krajinomalbě a vztahu k tradici, osobitému pojetí knižní grafiky, ilustracím a frontispisům i tzv. volné tvorbě; nezapomíná ani na jeho mimoumělecké zájmy.“

Štěpán Zbytovský píše o knize Jörga Krappmanna (9. 6. 2014)

Analýzy německy psané regionální literatury v Čechách a na Moravě Jörga Krappmanna, publikované pod názvem Allerhand Übergänge (Rozličné přechody, 2013), představuje nové echo Štěpána Zbytovského. Obrazem národnostních konfliktů, sociálních problémů a významu náboženské problematiky v regionální literatuře let 1890–1918 činí Krappmann zadost – mj. s oporou ve výsledcích práce domovského olomouckého Centra pro výzkum německé moravské literatury – vlastnímu požadavku rekanonizace ve smyslu zapojení „provincie“ do vědeckého diskursu, a současně realizuje „‚komplementární chápání moderny‘, jež vidí pozice ‚antimoderní‘ jako pendant moderny, jí do značné míry produkovaný a zároveň ji reflektující“. Krappmannovy precizní interpretace textů ukazují podle Zbytovského „nejen jejich rozdílnou konstrukci, nýbrž velmi pozoruhodně také užší propojení a spolupůsobení nacionálního, religiózního i literárně-estetického (realistického) diskursu, než jaké dosavadní literatura připouštěla“.

Další aktuality...

právě vyšlo

© 2010–2014  Institut pro studium literatury | Design by Jiří Císler | Code & CMS by Honza Petružela